Zuby jako perličky
Poslyšte, co se přihodilo naší Odett, náhle, bez předchozího varování. Já to zažil dvakrát taktéž, dá se to přežít, ale rozhodně nic příjemného to na mou věru, není....
Jednoho dne ráno přišel koně nakrmit místo blondýny její muž. Všichni se připravili na své vykrmovací pozice a čekali na snídani. Začal roznášet kyblíky, ale co to? Odetta nedostala nic! To se mnou snad ten chlap žertuje, ne? Kde mám to takřka nic, co dostávám, on mi nechce dát výdeják, pořád o mně říká, že jsem tlustá, proto mi určitě nedal to mý jídlo! Byla vélmi rozhořčená. Rozhlížela se kolem a kouká, Vandal taky postává, hrabe kopýtkem, ale kyblíček nikde. No, tak to ten den fakt pěkně začíná, peršeronka nechápavě pohodila hlavou a zašklebila se na muže. Pak si zívla a odešla pěkně otrávená k balíku sena, aby alespoň trochu zahnala hlad. Nestačila však pojíst mnoho, párkrát si kousla a v tom okamžení přilítla parťačka jako tajfun a kvapně odvedla Ódu dolů do stáje a zavřela jí do boxu. Odett se nestačila divit. Nejen že jí kručelo v bříšku hlady, ale ve stáji to málem nepoznala. Stěny čerstvě nabílené, na zemi úplně nové piliny, ve vzduchu bylo ještě cítit zápach vápna s příměsí desinfekce. Zvědavě si všechno prohlídla a trochu se obávala, co to všechno znamená. Spolu s ní přišli dolů také Vandal a Nick. Odý se nudila. V boxu nebylo ani stéblo sena, ani nic dobrého k snědku, všude vymeteno a čisto. Dokonce, a to bylo zvláštní, u sebe parťačka neměla ledvinku, ve které nosívá ty super dobroty. Přitáhla čisticí bedýnku a začala Půdí pulírovat od hlavy až ke kopýtku. Načesala Odetinu hřívu, postříkala jí leskem, zvýrazňující havraní čerň hřívice, kterou se mademoiselle pyšní. Když dokončila očistu, odešla pryč a ponechala Ódu opuštěnou. Sakra, tady něco nehraje, pomyslela si Půďa, a vyčkávala, co se bude dít. Hlavu měla napasovanou na dveře a snažila se zachytit všechno, co se mezitím dělo venku na dvoře. Parťačka cosi umývala, pobíhala tam a zpátky i ostatní se věnovali podobným činnostem a evidentně někoho očekávali, protože často mluvili o čase a chodili se dívat na hodiny. Náhle to chvíli všechno utichlo. A pak už zase bylo slyšet jedině parťačku, která tu pusu zkrátka nezavře, jak někoho zdraví a vítá. Po chvíli po jejím boku vstoupil do stáje cizí menší muž a zamířil si to rovnou do Odetího boxu. Kdo to je, kdo to jenom asi je? Odetta ho tady ještě neviděla a Nick na něj taky podezíravě zíral, jen Vandal si odfrkl, ten už s ním měl tu čest se setkat. Muž přistoupil až k černé klisně a prohlásil, že je to úplná modelka. I přes tuto lichotku zůstala Od nedůvěřivá a couvla před ním malinko vzad, ale on se nenechal odradit a rutinním pohybem jí zkušeně otevřel tlamu a omrknul zuby. V tu ránu pochopila, kolikátá bije. Přijel za ní zubař. Ten na chvíli odešel ke svému vozu a přinesl si s sebou potřebné náčiní, a ještě ke všemu vytasil injekční stříkačku. Parťačka hladila Odynu po mohutném krčisku a říkala, že se nemusí ničeho bát, že dostane malý pigárko a bude jen trošku unavená. Jak řekla, stalo se. Ucítila píchnutí a za chvilinku se jí chtělo spát, ale tak nějak divně, cítila se spíše hodně malátně. V tom spustil zubař brusku. Vydávala nepříjemný hvízdavý zvuk a tak Odý okamžitě ustoupila krok dozadu, oči se jí rozšířily směsicí úžasu a strachu, zvedla hlavu nahoru, napjaly se jí všechny svaly na těle, zaujala postoj bojového pitbula. Muž se nerozpakoval a začal jí zbrušovat nejprve přední zuby. Nebylo to teda vůbec nic příjemnýho. Když skončil, oddychla si, že už to má za sebou. Mýlila se. Jaké bylo její překvapení, když jí začali nandávat zvláštní ohlávku mající dole kovovou rozvěrací část, jejž jí přinutila nechat tlamu dokořán. Takže ta útrapa měla své pokračování. Zubař si vyměnil nástavec na broušení stoliček a pustil se znovu do díla. Fůůůj, na jazyk jí padaly částečky obroušených zubů, byla to hnusoba, a tak se snažila to všechno plivat ven a ještě ke všemu jí brněla celá hlava. Nebolelo to, ale přála si, aby už to skončilo. Trvalo to přibližně čtvrt hodinky a všech 36 zoubků bylo zbaveno veškerých háčků i ostrých hran. Konice dostala od pana dentisty velkou pochvalu, že je opravdu vzorná pacientka a parťačka jí jako bolestný slíbila samý dobroty. Ale co to? Namísto toho jí nasadila ohlávku a uvázala jí k mříži, tak kurnik kde jsou ty pamlsky za odměnu, co? Prý musí ještě hodinu vydržet, než dostane seno, fakt fajn tohleto broušení zubů. A protože se stále cítila podivně vláčně, pomyslela si, že si teda raději ještě pospí. Svěsila svou ztěžklou hlavu a poklidně podřimovala. Z dálky slyšela, jak mezitím zubař upravoval zuby Vandalovi, který po anestetiku dřímal tak vydatně, že se u toho opile kymácel, a úplně nakonec Nickovi, co měl značně zanedbaný chrup. Všichni zúčastnění koně i majitelé to zvládli na jedničku. A tak koně odpočívali po zákroku a lidé pili kávu a diskutovali o problémech doby. Parťačka se co chvíli objevovala za dveřmi boxu a chodila Ódu v pravidelných intervalech kontrolovat. I parťák za ní přišel, avšak na toho se slečinka ani nepodívala. Odvrátila hlavu a svým odmítavým postojem těla mu dala jednoznačně najevo, že si nepřeje jeho přítomnost, aby raději odešel. Prohlásil, že to je teda pěkná mrcha, že jí nic neudělal, ani u broušení neasistoval a pěkně to schytal, no jo, prej je totálně spolčená s parťačkou! Jen tak mimochodem a co myslíte vy, je to tak? Mno, já vám leckdy nevím, když to tak pozoruju, leckdy bych mu dal i za pravdu, ale co chtěl, to má!… Opravdu uplynula nachlup hodina od ukončení brusných prací, dveře boxu se otevřely a parťačka donesla parádní porci sena. Odett se do něj okamžitě hladově pustila. Kousalo se jí zprvu ztěžka, to jak plošky zubů na sebe doléhaly jinak, než byla přivyklá, dásně jí pobolívaly, ale ty ostré hrany, o které se občas kousla do tváře, byly ty tam, takže mohla stébla daleko efektivněji rozžvýkat. Hm, tak tomu říkám dobrá práce, stálo to za to, řekla si a pokračovala v chroupání. Pak jí ještě parťáci dali do kyblíku porcičku voňavého muslíčka na usmířenou. Peršeronka byla blažená, to ať zubař jezdí častěji, taková dobrota je snad jen o Vánocích. Potom jí opět odvedli ven do výběhu, cestou se ještě stavili na kus trávy, nepospíchali, bylo hezky a samo sebou byli rádi, že to mají za sebou. No a to je pro dnešek vše přátelé, netvařte se kysele!